|
| Úvod |
| Pojezdy |
| Vagóny |
| Fotky |
| Technika |
| Historie |
| Vozidla |
| Výstavba |
| Mapa webu |
| O webu |
Pododdíly: označování - spřahování - co spotřebuje vagón? - vytápění
typy osobních vozů - skříň osobních vozů - skříň nákladních vozů
Železniční vůz je kolejové vozidlo určené k provozování na železniční dráze (dráhy mohou být též tramvajové, trolejbusové, lanové, speciální - metro) bez vlastního pohonu dvojkolí - tažené vozidlo.
Vozy osobní dopravy jsou vozy určené k přepravě osob, jejich zavazadel nebo pošty a pro poskytování služeb cestujícím (osobní vůz je termín používaný pro vůz osobní dopravy vybavený sedadly).
|
| obr.1: vůz řady DDm |
Na obrázku 1 je vůz osobní dopravy řady DDm915 číslo 51 81 9870 051-1. Zda se jedná o vůz osobní dopravy je možné spolehlivě určit písmenného označnení jeho řady a z jeho dvanáctimístného čísla. Vozy osobní dopravy mají interval pro kód způsobilosti pro interoperabilitu (první dvě číslice) v rozmezí 50 až 79 (více o označení vozů níže).
Z potřeby sjednocení konstrukce osobních vozů pro mezinárodní dálkovou dopravu vznikly normy pro standartní typy vozů.
Nákladní vozy jsou uzpůsobeny ke snadné nakládce, vykládce a zabezpečení přepravovaných nákladů. Při konstrukci nákladních vozů je kladen důraz na unifikaci a snadnou vyměnitelnost dílů.
|
| obr.2: hlubinový vůz řady Uai |
Speciální vozy jsou vozy konstruované pro údržbu, opravy a rekonstrukce dráhy nebo pro kontrolu stavu dráhy, odstraňování následků nehod a mimořádných událostí
Každé vozidlo musí mít jedinečné identifikační číslo odlišující ho od ostatních kolejových vozidel. O současném systému označování železničních kolejových vozidel s dozvíte více v samostatném článku.
Pojezdem železničního kolejového vozidla rozumíme zařízení mezi kolejí a vozovou skříní určené k nesení a vedení vozové skříně kolejí. Součástí pojezdů je také brzda. Problematice pojezdů je věnována celá kapitola.
|
| obr.3: části železničního vozu |
Skříň železničního vozu se skládá ze spodku a nástavby. Spodek slouží k přenosu podélných sil působících na vůz, k nesení nástavby a upevnění pojezdu. Konstrukční celek spodku vozu zahrnuje vlastní rám vozu (u samonosných konstrukcí může nástavba s rámem splývat v jeden celek) a narážecí a spřahovací ústrojí. Nástavba slouží k umístění osob, nebo k přepravě nákladu, u speciálních vozů je na ni umístěn vlastní účelový stroj.
Více konstrukci skříně osobních vozů...
Více konstrukci skříně nákladních vozů...
Délka vozu (obr. 4 rozměr L) je délka vozu přes nestlačené nárazníky, nebo přes svislé osy spřahovacích hlav samočinného spřáhla. Údaj o délce vozu ve formě značky (obr. 6 a 7 poz. 1) musí být u vozů provozovaných na celostátních drahách uveden vozové skříni.
|
| obr.4: rozměrové parametry rámového vozidla |
Šířka vozu B se stanovuje jako maximální šířka v příčném směru včetně pevných částí přesahujících půdorys skříně.
Výška vozu H je udávána jako nejvýše položená pevná část vozu, měřeno od temene kolejnice při neopotřebovaných součástkách vypružení a dvojkolí u prázdného vozu.
Výška středů nárazníků VSN je pro osobní vozy v rozmezí 980 až 1065 mm, pro nákladní je spodní míra 940 mm.
Rozvor vozu b je vzdálenost středů krajních ložiskových čepů nepodvozkového vozu. Rozvor vozu je na skříni vozu označen formou značky (obr. 6 poz. 2). Na obrázku 6 je zvláštní případ, protože řídící vůz motorové jednotky Regionova řady 914 je postaven z přípojného vozu Btax, který je vybaven jednonápravovými podvozky VÚKV 8-807.8 a přesto se zde jedná o údaj o rozvoru vozu.
Rozvor vnějších krajních náprav (obr. 5 rozměr tka) je vzdálenost středů krajních ložiskových čepů podvozkového vozu (důležité pro točny a přesuvny).
Vzdálenost otočných čepů podvozku u je vzdálenost svislých os otáčení podvozku. Tato hodnota je potřebná při počítání překročené ložné míry nákladu. Značka pro vzdálenost otočných čepů podvozků je obnobná jako pro rozvor nepodvozkového vozu (obr. 7 poz. 3).
|
| obr.5: rozměrové parametry podvozkového vozidla |
Rozvor podvozku t vzdálenost středů krajních ložiskových čepů konkrétního podvozku. Rozvor podvozku je vyznačen přímo na rámu podvozku značkou obdobnou jako rozvor vozu (obr. 6 poz. 2).
Poměrný rozvor je poměr rozvoru bezpodvozkových vozů a délky přes nárazníky. Z důvodu klidnosti chodu v horizontální rovině a omezení vzájemného přesazení spřáhel a nárazníků při jízdě obloukem je požadována minamální hodnota poměrmého rozvoru 0,4.
Poměrná vzdálenost otočných čepů je poměr vzdálenosti otočných čepů podvozků vozů a délky přes nárazníky.
Vlastní hmotnost vozu je hmotnost vozu bez nákladu, osob, provozních hmot (vodojemy WC, odpadní jímky, topná nafta, topné médium). Na osobních vozech nebývá vlastní hmotnost vyznačena, u nákladních vozů je vyznačena v kilogramech v tabulce (obr. 7 poz. 7) společně s brzdící váhou ruční brzdy.
Dopravní hmotnost vozu je okamžitá hmotnost vozu ve vlaku - prázdný/ložený, obsazený/neobsazený.
 | 
|
| obr.6: hmotnostní a délkové parametry os. vozů | obr.7: hmotnostní a délkové parametry nákl. vozů |
Hmotnost neobsazeného vozu je hmotnost prázdného vozu osobní dopravy s připočítanou hmotností provozních hmot. V tabulce na obrázku 6 poz. 4 je údaj, který vyjařuje hmotnost prázdného vozu včetně 50% provozních hmot. Údaj je uváděn jako dopravní hmotnost vozu u soupravových vlaků (bez cestujících).
Hmotnost obsazeného vozu je hmotnost neobsazeného vozu osobní dopravy s připočítanou hmotností cestujících. Hodnota obsazeného vozu v tunách (obr. 6 poz. 5) je dopravní hmotnost vozidla zařazeného do vlaku osobní dopravy. Teoreticky je vypočítaná jako počet sedadel (6) x 80 kg, u vozu se zavazadlovým oddílem je připočítána hmotnost zavazadel 1000 kg.
Hmotnost plně obsazeného vozu, která je hmotností obsazeného vozu s připočítanou hmotností stojících cestujících, je pomocí různých metod zjišťována při konstrukci vozu a má vliv při dimenzování tuhosti vypružení a pevnosti vozu.
Hmotnost loženého vozu je hmotnost prázdného vozu s připočítanou hmotností nákladu. Jedná se o dopravní hmotnost loženého vozu, která je zjištována vážením vozu pomocí kolejvé váhy.
Ložná hmotnost je největší možná hmotnost nákladu s ohledem na dodržení hmotnosti vozu na nápravu. Podle konstrukce jsou železniční tratě v České republice zařazeny do kategorií (tab. 1 A až D) s ohledem na nejvyšší přípustnou hmotnost vozidel na nápravu. Jednotlivé kategorie mají ještě čísly označené podkategorie s ohledem na měrnou hmotnost na 1 m délky.
|
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Podle tabulky na obr. 8 je ložná hmotnost vozu pro rychlost 100 km/h (řádek S) 38 tun pro trať kategorie A, 46 tun pro trať kategorie B, 54 tun pro trať kategorie C. Rychlostí 120 km/h může vůz jet pouze v prázdném stavu.
Únosnost vozu je nejvyšší přípustná hmotnost nákladu s ohledem na pevnost vozu (na obr. 8 hodnota 54 tun).
Přípustná hmotnost nákladu je omezena buď únosností vozu, nebo ložnou hmotností (únosnost tratě v uvažované trase vozu).
S ohledem na pevnost konstrukce vozu rozlišujeme:
Maximální rychlost vozu je o osobních vozů dána konstrukcí vozu, u nákladních vozů konstrukcí vozu a hmotností nákladu.
Maximální rychlost nákladního vozu zjistíme z tabulky ložních hmotností. Na obrázku 8 je zřejmé, že pokud je vůz ložený, je jeho maximální rychlost 100 km/h, pokud je prázdný, může jet maximální rychlostí 120 km/h.
Maximální rychlost vozů osobní dopravy v km/h zjistíme z tabulky UIC (obr. 9 poz. 1).
|
| obr.9: označení UIC |
Přechodnost vozu znamená schopnost vyhovět všem podmínkám (technické, zákonné) pro jízdu po určené železniční trati.
Přechod vozů mezi železničními podniky s různým rozchodem koleje je řešen buď výměnou podvozků nebo použitím přestavitelných podvozků.
Normální rozchod
Normálně rozchodné vozidlo je určeno pro provoz po koleji s rozchodem 1435 mm. Normální (Stephensonův) rozchod, se jmenovitou hodnotou 1435 mm (4 ft 8½ in - 4 stopy a 8 a a půl palce), je užíván přibližně na 60% světových tratí. V USA je rozchod kolejí stále udáván jako 4 ft 8½ in, což je v přepočtu 1435,1 mm.
Široký rozchod
Širokorozchodné vozidlo je určeno pro provoz po koleji s rozchodem větším než 1435 mm. Španělsko a Portugalsko
|
| obr.10: přechodnost na široký rozchod |
Litva Lotyšsko, Estonsko, Rusko a státy bývalého Sovětského svazu používají rozchod 1520 mm. Přechodnost vozů na tyto železnice je značena podle obr. 10 poz. 2.
Ve Finsku je používán starý ruský rozchod 1524 mm (první trať dobudována roku 1862, kdy bylo Finsko součástí carského Ruska). Na kolejích o rozchodu 1524 mm je možné provozovat i vozidla o rozchodu 1520 mm (ve Finsku je tolerován rozchod 1514 až 1554 mm) Vozy s přechodností na tratě ve Finsku mají na skříni vozu oznčení podle obr. 10 poz. 3.
Úzkorozchodné vozidlo je určeno pro provoz po koleji s rozchodem menším než 1435 mm.
V žádném uvažovaném úseku tratě nesmí překročit skutečná hmotnost vozidla na nápravu hodnotu maximální hmotnosti vozidla na nápravu danou traťovou třídou příslušné tratě (viz tab. 1). Pokud není možné zvolit jinou trasu vozu, musí být snížena ložná hmotnost (viz výše).
Přechod železničních vozů na sítě jiných železničních podniků se řídí podle dvoustranných a vícestranných dohod. Na jaké železniční podniky má vůz přechodnost je možné zjistit z první a druhé číslice jeho dvanáctimístného čísla (kód způsobilosti pro interoperabilitu), u nákladních vozů i z písmenného označení. Více se dozvíte z obsáhlého článku o ozačení kolejových vozidel.
vagony. cz / vagóny
