Pensylvánský podvozek se jhy

Pensylvánský podvozek, nebo též americký podvozek, podvozek s prohnutými jhy, labutí krky. To jsou názvy používané pro typ podvozku, který se na vozech používaných Československými státními drahami ČSD objevil již ve třicátých letech dvacátého století. Podvozek který zde popisuji byl používán u poválečných konstrukcí vozů, kde se projevil především vliv použití technologie svařování oceli, ale základní principy původní americké konstrukce zůstaly shodné.

Hotnost podvozku bez dynam	5600 kg
Rozvor podvozku	2400 mm
Výška torny nezatíženého podvozku	890 mm
Délka podvozku	3810 mm

• Rám podvozku
  • 1 postranice
  • 2 čelník
  • 3 příčník
  • 4 podélná výztuha
  • 5 konzola pro upevnění dynama
• Vedení a vypružení ložiskové skříně
  • 6 jho
  • 7 pružina prvotního vypružení
  • 8 rozsocha
• Uložení skříně vozu na podvozek
  • 9 vypružená kluznice
  • 10 kulová torna
• Druhotné vypružení
  • 11 kolébka
  • 12 pružnice druhotného vypružení
  • 13 závěs nosiče pružnic druhotného vypružení
• Brzda
  • 14 zdrž
• Další zařízení podvozku

Vozidla s pensylvánskými podvozky :

Po roce 1945 byly na území Československa vyráběny čtyřnápravové osobní vozy normální stavby v závodě Tatra n.p. závod Smíchov, dříve Ringhofferovy závody na Smíchově. Ringhofferovy závody na Smíchově fúzovaly v roce 1936 s vagónkami v Kopřivnici, Studénce, Kolíně, České Lípě a s elektrotechnickou firmou Sousedík ve Vsetíně. Tím vznikl velký koncern zabývající se výrobou kolejových vozidel – Závody Ringhoffer-Tatra. První české vozy, které firma Ringhoffer vyrobila, byly ještě zhotoveny podle převzatých výkresů, ale již velmi záhy se vyskytují vlastní firemní výkresy. Za počátek vlastního konstruování kolejových vozidel lze považovat rok 1867.

Vznik samostatného konstrukčního oddělení je písemně doložen v roce 1880 a z tohoto oddělení se později vytvoří Výzkumný ústav kolejových vozidel Praha (VÚKV), který plnil od roku 1958 do roku 1989 funkci výzkumné, vývojové a experimentální základny československého vagónového průmyslu. Vznikaly zde studie a výkresy prototypů prakticky všech osobních vozů, motorových vozů a elektrických jednotek, vyráběných československým vagónovým průmyslem.

Než byly přijaty standartní typy osobních vozů pro mezinárodní přepravu, které jsou popsány v normě UIC 567, měly skříně osobních vozů základní rozměry a tvar, který určoval konkrétní výrobce. Nová konstrukční řada většinou znamenala i změnu vnějšího vzhledu vozu. Vozy vyráběné na území Československa, pod které byly vázány Pensylvánské podvozky, měly v různých časových obdobích jednotný vzhled:

Poválečné čtyřnápravové vozy normální stavby:

Vozy řad ABa Ba Aa 1950-1958	Vozy řad Bai Da DFa 1952-1962	Vozy řad Ba Bai Bac Bra 1958-1962

V meziválečném období byla v Ringhofferových závodech vyrobena jedna jednotná řada vozů, přezdívaná pro své silné oplechování "pancéřáky"

Vozy řad ABa Ba Da 1929-1932

Zvláštní kapitolou v použití Pensylvánských podvozků je elektrická jednotka 451

vagony.cz / pojezdy / podvozkové / Pensylvánský