| Úvod | ||||
| Pojezdy | ||||
| Vagóny | ||||
| Fotky | ||||
| Technika | ||||
| Historie | ||||
Vozidla
| ||||
| Výstavba |
Čtyřnápravový osobní vůz druhé třídy určený pro vnitrostátní provoz, především pro příměstké vlaky do rychlosti 160 km/h. Vůz má velkoprostorové uspořádání s chodbou uprostřed, rozdělené na dva menší koncové oddíly a jeden střední velký oddíl, oddělený od krajních oddílů nástupními prostory. Vůz svými rozměry vyhovuje typu X podle UIC.
|
| obr.1: půdorys vozu |
Rozdělení prostoru:
nástupní prostor s ruční brzdou
nástupní prostor bez ruční brzdy
střední oddíl
koncový oddíl strana s ruční brzdou
koncový oddíl strana bez ruční brzdy
|
| obr.2: vozy Bdmtee v nátěru Najbrt |
Vůz má zvláštní výbavu, která umožňuje z vozů Bdmtee sestavit soupravu pro sanitní vlaky. Z těchto důvodů je možno pod vozy zavázat podvozky se širokým rozchodem 1524 mm. Vůz je rovněž vhodný pro převoz na všech evropských trajektech (4 oka pro lana, podpěrná plocha pro navijáky).
Pro Československé státní dráhy (ČSD) bylo ve východoněmeckém VEB Waggonbau Bautzen vyrobeno v letech 1989 až 1991 227 kusů vozů původní řady Bymee. Část vozů byla později upravena montáží oddílu pro obsluhu vlaku na místě pro kočárky a objemná zavazadla v nástupním prostoru na straně bez ruční brzdy a dosazením zařízení pro automatické odvodnění. Po této úpravě byly vozy označeny Bdmtee275.
Hmotnost prázdného vozu je 40 000 kg. Maximální statické zatížení vozu: (96 sedadel po 80 kg) x 3 = 23 040 kg + voda cca 1 500 kg = 24 540 kg. Při dimenzování vypružení vozu byla počítána ke statickému zatížení ještě dynamická přirážka 30%.
V textu se můžete orientovat pomocí záložek:
Pevnost vozové skříně odpovídá podmínkám podle UIC 566 včetně zkoušky v tlaku 2000 kN a v tahu 1500 kN. Skříň vozu je ocelové samonosné konstrukce, pro vnější oplechování byly použity ocelové plechy s příměsí 0,2 až 0,4% mědi pro lepší antikorozní ochranu.
Tloušťky plechů vnějšího oplechování:
Vnější rozměry skříně:
Spodek vozu, který je nosnou částí samonosné skříně vozu, přenáší podélné síly od spřáhla a nárazníků. Podélníky a příčníky spodku vozu jsou z ocelových válcovaných profilů, hlavní příčníky, na kterých jsou vázány podvozky, je svařeny do skříňového profilu z U 14 profilů a a plechů tloušťky 2 mm. Čelník (obr. 3) svařen z lisovaných profilů a ocelového plechu.
Táhlové ústrojí je vypruženo pryžokovovou pružinou 400 kN (obr. 4) se zdvihem tahadlového háku 50 mm. Pevnost tahadlového háku je 1000 kN, šroubovky 850kN. Celé táhlové ústrojí je upevněno na vodící desku, přenos sil na spodek vozu zajišťují přišroubované podpěry.
 | 
|
| obr.3: stupačka pro posunovače | obr.4: pryžokovová pružina táhla |
Nárazníky jsou trubkové s vypružením pomocí prstencové pružiny s maximálním zatířením 320 kN. Nárazník má při délce 650 mm zdvih maximálně 110 mm.
Stupačky (obr. 3) s madlem pro posunovače jsou umístěny na každém rohu bočnice.
Podvozky GP 200 S u vozů Bdmtee nejsou vybaveny alternátory, protože je vůz vybaven centrálním zdrojem energie (CZE). Jako zvláštní zažízení jsou na podvozcích tato zažízení:
Na každém čelníku je vůz vybaven dvěma kohouty napájecího a dvěma kohouty hlavního potrubí s hadicemi a brzdovými spojkami, průběžné hlavní i napájecí potrubí má průměr 1 ¼ ’’.
Tlaková brzda vozu je kotoučová soustavy DAKO P-R (D) s brzdovým rozvaděčem DAKO BV 1 D 18’’ a přídavným ventilem DAKO D1 a příslušnými jímkami. Vypínač tlakové brzdy je umístěn přímo na brzdovém rozvaděči na pomocném vzduchojemu (obr. 5) pouze na jedné straně vozu. K zařízením brzdy umístěným na spodku skříně vozu náleží (obr. 5) přestavovač režimu brzdy osobní - rychlík a ruční odbrzďovač.
|
| obr.5: zařízení tlakové brzdy |
Pro kontrolu stavu brzdy slouží:
Ruční brzda působí na jeden přilehlý podvozek. Od kola ruční brzdy (obr. 7), umístěného v nástupním prostoru, je síla vedena pomocí řetězového převodu na vřeteno (obr. 6), páky a dále pomocí lana na přilehlý podvozek. Ruční brzda je vystrojena pneumatickým i mechanickým ukazatelem stavu zabrzdění.
|
| obr.6: mechanismus ruční brzdy |
Ventil záchranné brzdy AK6, ovládaný tahadly v oddílech pomocí lanového táhla, je umístěn v dutině stěny v nástupním prostoru s ruční brzdou a přístupný pomocí dvířek (obr. 7). V malých koncových oddílech je po jednom tahadle a ve velkém středním jsou dvě tahadla záchranné brzdy (obr 9).
Pryžové návalky a odpružené přechodové můstky podle UIC 561
V oddílech pro cestující jsou dělená okna, horní část je po odjištění otočných páček možno vyklopit dovnitř (obr 9), přibližně v úhlu 30°. V každém oddílu je vždy jedna dvojice protilehlých oken nedělených, určených pro snadnou demontáž při přestavbě na sanitní vlak.
Okna v oddílech o šířce 1200 mm a výšce 950 mm mají rámy ze slitiny hliníku a výplň je z determálního dvojskla z bezpečnostního jednotabulkového skla.
Na WC a v nástupním prostoru (obr. 10) jsou okna o šířce 500 mm obdobné konstrukce jako výklopná okna v oddílech pro cestující, pouze uzavírací otočné kličky jsou nahrazeny čtyřhranem.
Nástupní dveře
|
| obr.7: nástupní dveře strana s ruční brzdou |
Nástupní dveře se světlým průchodem 1400 mm a přesahem přes bočnici 14 mm jsou provedeny jako dvoukřídlé předsuvné ocelové konstrukce s pevným oknem s determálním sklem. Dveře jsou při otevírání vedeny pomocí kladek a nosných trubek. Přední hrana dveří je osazena dutým pryžovým profilem. Spodní stupačna se nachází ve výšce 550 mm nad temenem kolejnice, dva schody s pryžovým povrchem jsou kryté zavřenými dveřmi. Nástupní dveře je možné uzamkonut pomocí čtyřhranného nebo ozubového klíče.
Nástupní dveře stojícího vozidla lze otevřít ručně pomocí ovládací kliky z vnější nebo vnitřní strany. Bez přítomnosti přetlaku v napájecím potrubí lze jednotlivá křídla dveří uzavřít ručně pomocí ovládací kliky. S přetlakem v napájecím potrubí lze nástupní dveře uzavřít rovněž:
Náhon centrálního zavírání dveří obstrarávají pneumatické válce, při rychlosti vyšší než 5 km/h jsou všechy nástupní dveře vozu zajištěny elektromagnetickým zámkem, který je možno odblokovat pomocí červené páky vypínače blokování v blízkosti dveří (obr. 7). Ke každému křídlu nástupních dveří náleží jedno ocelové madlo s povlakem z umělé hmoty na stěně nástupního prostoru. Na schodišti mezi křídly dveří je jedno střední madlo.
Čelní přechodové dveře
Čelní dveře jsou jednokřídlé otočné s otevíráním dovnitř. Dveře se světlou šířkou 650 mm s pevným determálním sklem lze otevřít pomocí kliky, uzavřít přibouchnutím a uzamknout pomocí čtyřhranu.
Podlaha
Na vlnitém plechu skříně vozu je položena protihluková izolace z pryže, na ní potom voděvzdorná překližka tloušťky 18 mm potažená izolační lepenkou na které je podlahová krytina.
Podlahu na WC tvoří vana ze sklotextilového laminátu a krytiny z PVC se spádem k odtoku.
Stěny a strop
Stěny a strop interiéru vozu tvoří dřevovláknité desky oboustranně polepené dekorativním umakartem, pouze v nástupním prostoru je použita voděvzdorná překližka. Strop, vyztužený voštinovým jádrem, a nástupní prostor je opatřen ocelovými protipožárními přepážkami.
Vnitřní dveře
V interiéru jsou používány jednokřídlé otočné dveře do oddílů pro cestující a na WC. Dveře jsou zhotoveny z dřevěného rámu, voštiny a obložení z umakartu. Dveře do oddílu pro cestující mají v horní části okno z jednotabulkového bezpečnostního skla. Dveře do oddílů mají západkový zámek se čtyřhranným klíčem, dveře na WC mají zvenčí zámek na čtyřhranný klíč s označením volno/obsazeno a zevnitř křídlovou západku.
Vybavení oddílů pro cestující
Oddíly pro cestující jsou vybaveny pevnými sedadly v uspořádání 2 + 2 (fiktivní oddíly) s chodbou uprostřed. Sedák i opěra zad, určené pro dva cestující mají vložku z polyuretanu a potah z plastické kůže z PVC, opěrka zad má na každé straně opěrku hlavy, k sedáku náleží na každé straně pevná čalouněná opěrka ruky s obdobným potahem jako sedák. Sedáky jsou upevněny k bočnici a na druhé straně nohou k podlaze.
 | 
|
| obr.8: fiktivní oddíl | obr.9: okno |
Příčné hliníkové police na zavazadla a menší na deštníky jsou upevněny nad sedadly k bočnici a na chodbové straně ke svislým tyčím, upevněným mezi strop a opěráky zad nebo k oddílovým stěnám. Pod policí je na každé straně věšák na kabát a pod každým oknem je umístěn pevný stolek původně s otvírákem lahví a pod ním koš na odpadky.
Nástupní prostory
V obou nástupních prostorech jsou odpadkové koše, sklopné sedačky (1 sedačka na straně s ruční brzdou na obr. 10 a v nástupním prostoru bez ruční brzdy jsou 2 sedačky), skříňky pro hasící přístroj a na stropě madla pro držení se za jízdy. V nástupním prostoru s ruční brzdou je umístěna elektrická rozváděcí skříň, záklopka záchranné brzdy a kontrolní manometr. V nástupním prostoru bez ruční brzdy je v dutině stěny šatník pro obsluhu vlaku.
Vybavení WC
Na každém představku je jedna kabinka WC, která je vybavena:
Nad stropním obložením obou nástupních prostorů jsou upevněny tepelně izolované vodojemy z nerezového plechu, každý o objemu přibližně 650 litrů. Vodojemy jsou plněny pomocí hrdel odpovídajícím UIC 563, kerá jsou umístěna v rozích pod čelnicí (obr. 3). Z vodojemů je pomocí ventilů ovládaných nožními pákami zajištěn přívod vody do umývadla a ke splachování WC.
Ve vodojemech jsou elektrické plovákové spínače k vodoznakům, které pomocí LED diod signalizují stav vody od nuly po čtvrtinách až do jedné. Vodoznaky jsou umístěny pod madly pro posunovače na každém rohu bočnice. Vodojemy lze vyprázdnit pomocí ventilu ve stropním prostoru v nástupním prostoru, který vypustí vodu přes záchodový stojan a umyvadlo.
Topení vozu je teplovzdušné s jednokanálovým rozvodem topnými kanály podél bočnic pod okny v oddílech pro cestující. Napájecí napětí pro topné spirály 3000 volt stejnosměrných nebo střídavých o kmitočtu 50 Hz je do vozu přivedeno spojovacími kabely a uzamykatelnými zásuvkami typu VSET 8. Ústřední topný agregát o výkonu 40 kW, umístěný pod podlahou vozu, ohřívá vzduch nasávaný pomocí ventilátoru přes syntetické filtry. Ventilátor topení s elekromotorem o výkonu 0,6 kW napájeným palubním napětím vozu 24 V nasává vzduch mřížkou v bočnici a podle polohy nasávací klapky i předehřátý recirkulační vzduch ze zařízení pod sedadlem ve velkém oddílu.
Průběžný kabel elektrického vytápění
Topné napětí 3000 V z lokomotivy lze do vozu přivést spojovacími kabely s elektrickými topnými spojkami typu VSET 8, které jsou zavěšeny ve slepých zásuvkách nebo uzamykatelnými zásuvkami pro topné spojky VSET 8. Průběžný kabel elektrického vytápění je dimenzován pro přenos 800 A.
Funkce vytápění
Teplota uvnitř vozu je regulována odpojováním části topných spirál (2 větve) a změnou polohy nasávací klapky, která zajišťuje smíšení studeného vzduchu nasávaného zvenčí a předehřátého z vnitřku vozu. Nastavení teploty je řízeno pomocí odporových termostatů v krajních oddílech, pod vozem a ve vzduchovém kanálu.
|
| obr.10: rozvodná skříň v nástupním prostoru s ruční brzdou |
Podmínkou fugování vytápění je:
Předtápění vozu probíhá po sepnutí topení při teplotě uvnitř vozu nižší než 19°C a je aktivní až do vnitřní teploty 23°C. Při předtápění jsou v činnosti obě větve topných spirál, nasávací klapka je nastavena na nasávání pouze předehřátého vzduchu zevnitř vozu. V režimu předtápění může samočinně vypnout topné spirály pouze překroření teploty vzduchu 90°C ve vzduchovém kanálu.
Regulované topení začíná po ukončení režimu předtápění při překročení vnitřní teploty 23°C. Poté je odpojena jedna topná větev a nasávací klapkou je při venkovní teplotě nižší než -5°C nasávána směs vzduchu zvenčí a uvnitř vozu (venkovní vzduch minimálně 25% směsi), při venkovní teplotě vyšší než -5°C je nasáván pouze studený venkovní vzduch. Teplota v oddílech pro cestující je dále regulována v rozmezí 19°C až 23°C spínáním a vypínáním druhé větve topných spirál.
Topný výkon je odpojen při poklesu výkonu ventilátoru (zanesené filtry, porucha motoru) pomocí větrného praporce a při překročení teploty 90°C v topném kanálu odporovým termostatem. Pokud nezaúčinkují větrný praporec ani termostat 90°C je topné zařízení chráněno ještě tavnou pojistkou u topných spirál, která při překročení teploty 175°C způsobí zkrat topení a tím zaúčinkování pojistky 25 ampér v rozvodné skříni pod vozem.
Větrání
Přirozené větrání je umožněno střešními sacími ventilátory systému Kuckuck (2 nad každým malým, 3 nad velkým a 1 nad každým WC), k nucenému větrání lze použít vytápěcí zařízení. Pokud je teplota ve voze vyšší než 23°C a vnější teplota vyšší než 17°C, funguje topné zařízení při přítomnosti napětí v průběžném kabelu elektrického vytápění jak větrací zařízení. Topné spirály jsou odpojeny, je spuštěn ventilátor topení a vzduch je nasáván pouze zvenčí. Větrání lze vypnout i zapnout v elektrickém rozvaděči tlačítkem Topení - větrání.
Palubní napětí vozu 24 volt stejnosměrných zajišťuje automaticky při přítomnosti napětí v průběžném kabelu elektrického topení centrální zdroj energie (CZE) EV 300 o výkonu 4,5 kW. Při spuštěném CZE je dobíjena vozová baterie, která zásobuje vůz elektrickou energií při nepřítomnosti napětí v topném vedení.
Podpěťové relé rozpíná při poklesu napětí pod 18,5 V. Poté je vyřazeno z funkce topení a místo zářivkového osvětlení svítí nouzové žárovkové.
Napájení z venkovní sítě
Palubní síť vozu je možné napájet z třífázové veřejné sítě 400/230 V, 50 Hz. Napájecí pětipólové zástrčky 63 A jsou umístěny v ochranné skříni ve spodku vozu. Na čelnicích vozu jsou svorky pro spojení více vozů na jeden nabíjecí kabel.
Ovládací tlačítka osvětlení jsou v rozvodné skříni v nástupním prostoru s ruční brzdou (obr. 10). Prostory pro cestující osvětlují stropní zářivková svítidla s nouzovými žárovkami. V oddílech pro cestující jsou použita zářivková svítidla s jednou zářivkou o výkonu 40 W, která je napájena z palubní sítě 24 V přes vlastní tranzistorový střídač s výstupním napětím 220 V 50 Hz. Svítidla v oddílech, umístěná podélně nad střední chodbou, jsou vybavena žárovkou pro nouzové osvětlení 24 voltů, 5 watt. V nástupních prostorech jsou použity zářivky o výkonu 20 W, na WC je svítidlo žárovkové o výkonu 40 W.
Ovládací tlačítka umožňují následující režimy osvětlení:
Červená tlačítka umožňují vypnou osvětlení vozu nebo vlaku.
Vnější osvětlení je tvořeno dvěma koncovými svítílnami s červenou clonou v každé čelnici. Žárovky 24 V 40 W, ovládané pomocí čtyřhranu ve skříňce nad sedadly u čelnice, jsou vybaveny parabolami.
Pro přestavbu vozu na vůz pro sanitní vlaky jsou ve voze provedeny následující úpravy:
Pomocí adaptérů je možné zavázat pod vůz podvozky typu Kalinin o rozchodu 1524 pro možnost provozu v bývalém Sovětském svazu.
Sedadla a police se dají demontovat a demontovanými pevnými okny odstranit z interiéru. Nad okny pod kryty uzamčenými čtyřhranem jsou zatemňovací rolety, které lze aretovat ve spodní poloze. Ve svítidlech jsou patice pro modré zatemňovací osvětlení. V bočních stěnách jsou zakryty upevňovací součástky a zesílení pro montování lůžek. Otvory v podlaze budou v případě potřeby vylisovány pomocí šablon. Sací ventilátory v oddílech pro cestující je možné ručně uzavřít. Vůz je vybaven odtokovými otvoty v podlaze (velký oddíl 4 a malé po 2). Za sedadly jsou ukryty zásuvky 220 V (ve velkém oddílu dvě a v malých po jedné).
V nástupním prostoru bez ruční brzdy je provedena příprava pro zabudování dřezu, do kterého je přivedena voda z nerezového vodojemu s objemem 120 litrů. Vodojem pro dřez je ohříván průtokovým ohřívačem na teplotu 40°C. Ve spodku vozu je možno pod WC upevnit nádrž z plastické hmoty na výkaly.
V oblasti čelnic jsou za přišroubovanými klapkami čtyři 13-ti pólové zásuvky, kterými je možno se připijit k průběžnému 23 pólovému průběžnému telefonnímu vedení.
Je možné připojit dodatečný vytápěcí agregát o výkonu 13 kW a z místa pro lékařský personál přepnout přepnout nasávání vytápění pouze z vozu.
Z místa pro lékařský pesonál je možné:
vagony. cz / vozidla / Bdmtee |