Tyto vozy byly původně objednány pro provoz na vedlejších tratích ve spojení s motorovými vozy řady M 240.0, s nimiž jsou konstrukčně a vzhledově shodné. Vagónka Tatra Studénka dodala v roce 1958 prototyp přípojného vozu řady Balm (později řady Bix, nyní řada Btx 020). Prototyp proběhl zkrácenými zkouškami a v následujícím roce byl dán souhlas k jeho sériové výrobě. Protože při zkouškách vykázal dobré jízdní vlastnosti i při vyšších rychlostech, byla maximální dovolená rychlost stanovena na 90 km/h namísto původních 60 km/h. Původní uspořádání sedadel 3-2 bylo s ohledem na použití vozu i pro motorové rychlíky změněno na 2 - 2. Těmito úpravami nabyl přípojný vůz Balm takřka univerzálního charakteru pro dopravu všemi řadami motorových vozů. Později praxe toto jen potvrdila. Přípojný vůz Balm se provozoval se všemi motorovými vozy řadou M 131.1 počínaje a řadou 842 konče. Je to první vůz československé konstrukce, kde se dveře do nástupního prostoru otevírají dovnitř. Tím byla sice omezena možnost použít vozu v mezinárodní přepravě, ale to se u těchto vozů nepředpokládalo. Při stavbě skříně bylo sledováno dosažení maximálních váhových úspor při dodržení předepsané pevnosti v tlaku na čela. Na nosnou konstrukci spodku bylo použito vesměs za studena lisovaných profilů. Na bočnici a kostru střechy stejných profilů, ale o menší síle. Skříň je vyráběna svařováním výlisků a plechů do šesti dílů. Všechny díly jsou navzájem svařeny, u prvních asi 150 vozů byly bočnice ke spodku vozu přinýtovány. Vůz je vybaven neprůběžným tahadlovým zařízením lehké konstrukce. Hák je odpružen vinutou zpruhou se zatížením lOOkN. Šroubovka se závěsnicemi je rovněž lehkého provedení s pevností 350 kN. Nárazníky jsou trubkové, svařované, odpružené vždy dvojicí vinutých pružin. Vůz je vybaven čtyřmi brzdovými válci, rozváděč je společný pro všechny brzdové válce a je uložen na spodku vozu. V každém ze tři oddílů pro cestující je umístěno jedno táhlo záchranné brzdy. Jeden z hlavních vlivů na kvalitu kultury cestování je vnitřní vybavení vozu. Přípojný vůz Balm je řešen jako velkoprostorový se třemi odíly pro cestující, kde je umístěno celkem 68 sedadel. Stěny byly původně ve spodní části tapetovány, později celé obloženy umakartem, okna jsou z průhledného kaleného skla. Spáry umakartových desek jsou zakryty hliníkovou lištou. Osvětlení vozu je zářivkové, nouzové žárovkové. Sedadla jsou potažena koženkou bez opěrek hlavy, ale s opěrkami rukou. Střední oddíl vozu byl původně určen pro nekuřáky, krajní oddíly pro kuřáky. Čelní panoramatická okna zajišťují velmi pěkný výhled, zvláště při pohledu z posledního vozu. Z jednoho nástupního prostoru vedou dveře do úborny, z oddílu pro cestující je přístup ke skříni s ovládáním osvětlení, topení a návěstních svítilen. Vytápění vozu je naftové teplovzdušné. Vůz má dva agregáty, které dodají za jednu hodinu 20 000 kcal při plném výkonu. Oba agregáty jsou umístěny pod podlahou vozu podél bocnice. Větrání je provedeno kromě polospouštěcimi okny ještě stropním odsávačem, který je umístěn v podélné ose ve stropním kanále, který slouží i pro vedení elektrické instalace.
V roce 1995 bylo započato s rekonstrukcí vozů řady Bix.
Vznikla řada 021 Bifx, později Btx, kde byl kompletně rekonstruován interiér, byly dosazeny posuvné, dálkově ovládané nástupní dveře. Dále byly vozy vybaveny novými topnými agregáty, přechodovými můstky. Byly odebrány dynama a dodávka elektrické energie je pomocí propojovacích
kabelů z motorových vozů a lokomotiv, vybavených zásuvkami pro napájení vozů (motorové vozy řad 842, 843, 812, 854, lokomotivy 714,742).
