|
Rám podvozku je většinou tuhá konstrukce svařená z ocelových profilů a plechů, přítomnost rámu prakticky vytváří z pojezdu podvozek. Rám podvozku je nesen dvojkolími, která jsou rámem vedena v podélném i příčném směru.
|
| obr.1: rám nákladního podvozku Y 25 |
K rámu podvozku je vázána skříň vozu. U podvozků s jednoduchým vypružením (nákladní vozy) je pomocí otočné vazby (obr. 1 kulová torna 5 s kluznicemi 6), která se nazývá uložení skříně vozu na podvozek, vázán hlavní příčník spodku skříně vozu přímo k hlavnímu příčníku podvozku 1. U podvozků s dvojitým vypružením je skříň vozu na rám podvozku uložena přes celek druhotného vypružení. Druhotné vypružení podle konstrukce buď uloženo nebo zavěšeno na vhodné místo rámu podvozku. Na obr. 2 je skříň vozu na kolébce 7 uložena pomocí silentbloku otočného čepu 5 a dvojice kluznic 6. Rám je uzpůsoben k nesení sestavy brzdy, popřípadě dalších zařízení umístěných v pojezdu.
Vlastní konstrukce rámu podvozku se skládá (obr.1, obr. 2 a obr. 3):
Příčník je nosník, svařený většinou do skříňového průřezu, orientovaný kolmo k ose koleje. Příčník může být buď jediný umístěný v příčné ose podvozku (obr. 1), nebo mohou být dva příčníky (obr. 2), mezi kterými je umístěna kolébka (součást druhotného vypružení obr. 2 poz. 7).
Podélník je nosník řazený vždy ve dvojici rovnoběžně osou koleje. Kromě podvozků, kde jsou v prvotním vypružení použity listové pružnice (obr. 3), je podélná osa podélníků umístěna nad středy ložiskový čepů dvojkolí. Do stejné osy je zavěšeno nebo uloženo druhotné vypružení podvozku.
Čelník se nějak výrazně nepodílí na vyztužení rámu, je používán k zavěšení součástí špalíkové brzdy. U novějších konstrukcí rámu podvozku je čelník z konstrukce vynechán (obr. 2).
Podélné výztuhy slouží podobně jako čelník k zavěšení pákoví špalíkové brzdy. U podvozků s podélníkem, který je tvořen nosníkem s otevřeným průřezem nebo lisovanou deskou (obr. 3 poz. 2), je nutné použít i šikmé výztuhy (obr. 3 poz. 8)
|
| obr.2: rám osobníko podvozku GP 200 |
|
| obr.3: rám středoevropského osobníko podvozku |
Nákladní podvozek Diamond má rám podvozku tvořený dvěma postranicemi příhradové konstrukce (obr. 4 poz. 2) v litém, starší konstrukce v nýtovaném provedení. Postranice jsou vzájemně vázány pomocí dvojkolí pevnou vazbou ložiskových skříní 3. Příčník 1 je na postranice uložen přes šroubovité válcové pružiny tak, aby se mohly postanice vůči příčníku naklánět ve svislé rovině. Rám podvozku je díky tomu schopný se skvěle přizpůsobit nerovnostem koleje. Tato přizpůsobivost je naopak vykoupena nízkom maximální rychlostí podvozků Diamond.
|
| obr.4: rám podvozku Diamond |
Rámy podvozků pro bezkolébkovou koncepci druhotného vypružení mají podélníky (obr. 5 poz. 1) tvarované tak, aby byl ve střední části vytvořen prostor mezi rámem podvozku a skříní vozu pro pružiny druhotného vypružení (obr. 5 poz. 3) a nad ložiskovými skříněmi prostor pro pružiny prvotního vypružení (obr. 5 poz. 4). Pokud jsou v druhotném vypružení použity vinuté pružiny v uspořádání flexi-coil (na obr 5), které potřebují velkou zástavbovou výšku, je pro pružiny vytvořena v podélníku dutina (obr. 5 poz. 5). Vzduchové pružiny druhotného vypružení vyžadují pouze dostatečnou plochu vytvořenou ve střední snížené části podélníků.
|
| obr.5: rám francouzského podvozku Y 32 |
Příčník je u bezkolébkových podvozků buď jediný obdélníkového průřezu ve střední snížené části podélníků, nebo jsou příčníky dva (obr. 5 poz. 2) vetknuté do přechodu mezi zvýšenou a sníženou částí podélníků.
Ve Výzkumném ústavu kolejových vozidel na počátku šedesátých let dvacátého století směřoval vývoj k použití podvozků s poddajným rámem. Poddajný rám podvozku je schopný se přizpůsobovat svojí pružnou deformací křížovým propadům koleje (křížové výškové rozdíly v místech uložení rámu na nápravová ložiska) tak, aby změny kolových tlaků byly zanedbatelné.
|
| obr.6: rám podvozku VÚKV typ 8-802.0 a 8-802.1 |
Rám podvozku VÚKV typ 8-802.0 a 8-802.1 je složen ze dvou půlrámů tvaru T (na obr. 6 barevně odlišené) na dvou místech vzájemně spojených pomocí čepů kolubů (obr. 6 a řez A-A poz. 3). Spojnice kloubů tvoří osu (obr. 6 osa x), okolo které se mohou v malém rozsahu půlrámy vůči sobě natáčet. Vlastní kloub (řez A-A) je tvořen silentblokem 9, který pružně oděluje konec příčníku jednoho půlrámu (v řezu A-A ten tmavší) od konzoly podélníku (světlejší rám). Matice čepu kloubu upevňuje vnitřní prstenec silentbloku ke konzole podélníku pomocí vložky 10. Každý půlrám se skládá z podélníku 1 a příčníku 2 svařených ze skříňových profilů.
|
| obr.7: skříňový profil |
Názvy částí skříňového profilu:
horní pasnice
dolní pasnice
stojina